Nová metoda, staré výzvy
Zaprahování dojnic je proces, který je zásadní pro zdraví krav a kvalitu produkovaného mléka. Nově nelze aplikovat antibiotické přípravky v chovu plošně, ale pouze selektivně. Co to v praxi znamená? Místo plošného použití antibiotik se nyní musíme zaměřit na cílenou aplikaci u konkrétních zvířat. Více vás čeká v našem článku.
Ve snaze vypořádat se s rizikem antimikrobiální rezistence požadují všichni aktéři potravinového řetězce, od zpracovatelů až po spotřebitele, uvážlivější způsob používání antibiotik v humánní i veterinární medicíně. V lednu 2022 vešla v platnost nová legislativa, která upravila rutinní plošné používání antibiotických intramamárních přípravků při zaprahování dojnic.
Nově nelze aplikovat DC přípravky v chovu plošně, ale pouze cíleně, selektivně konkrétním zvířatům, ostatní zvířata by měla být zaprahována bez ATB přípravků.
Úspěch při tomto postupu velmi závisí na spolupráci managementu farmy s veterinárními lékaři a vyžaduje změnu rutinních postupů při dodržování zoohygienických opatření a způsobech péče o stádo a vemena dojnic. Veškerá snaha ošetřovatelů musí být zaměřena na maximální omezení infekčního rizika z prostředí, celkový dobrý zdravotní stav dojnic před nadcházejícím otelením, během porodu a v prvních dnech po otelení.
Podle stávající platné legislativy má chovatel každou aplikaci antibiotik zdůvodnit a veterinární lékař, dle nařízení o VLP musí být schopen odůvodnit profylaktické, či metafylaktické podání.
Důvodů pro aplikaci antibiotik při zaprahování může být více:
Aktuálně neexistuje žádné pravidlo, které by dále upravovalo kritéria pro ten který způsob zaprahování, ani není stanoven limit, kolik kterých jedinců ve stádu má být. Což je z biologického hlediska naprosto pochopitelné.
Období stání na sucho je pro dojnici a její zdraví kritické období s velkým rizikem nákazy. Přičemž platí, že čím vyšší je dojivost, tím je riziko infekce během stání na sucho větší. Samozřejmě, že infekce v období zaprahnutí je pak potencionální obrovský problém pro následující laktační období, které je tím vždy ovlivněno.
K tomu, aby se efektivně zabránilo vzniku nových infekcí, existují dvě možnosti. V prvé řadě je nutné zabránit možnosti proniknutí choroboplodných zárodků do struků a dále do mléčné žlázy.
Za druhé je nutné cíleně zlikvidovat původce mastitid, kteří se již nachází uvnitř mléčné žlázy za pomoci antibiotik.
U prokazatelně klinicky zdravých zvířat však není použití antibiotik potřebné. V těchto případech je naprosto dostatečné „zapečetění“ strukového kanálku, které zamezí vniknutí bakterií a vzniku mastitid některým z používaných přípravků typu strukové zátky.
Postup, kdy se struky pouze „zalepí“, je možné jednoznačně doporučit pouze u zvířat, která mají mléčnou žlázu absolutně zdravou.
Asi jeden měsíc před zaprahnutím je nutné vybrané dojnice podrobit pečlivé kontrole. V případě, že i jen jedna čtvrtka vemene vykazuje při použití NK testu pozitivní nález, je nutné udělat mikrobiologický rozbor a použít vhodné antibiotikum. Přeléčení dojnic ke konci laktace je vždy spojeno s menší ztrátou mléčné produkce než na počátku nové laktace.
V případech, kdy je nutno přistoupit k použití ATB léčby mléčné žlázy se aktuálně v souladu s antibiotickou politikou upřednostňuje použití jednoduchých, necefalosporinových antibiotických přípravků.
Společnost Cymedica dodává na trh v České a Slovenské republice Veterinární léčivý přípravek pod komerčním názvem Cymastin® DC, což je širokospektrální přípravek s dlouhodobým účinkem bez obsahu cefalosporinů.
Tři účinné látky CYMASTINU® DC zaručují synergické působení a cílenou účinnost proti
původcům trvalých subklinických i nových infekcí v době stání na sucho a současně
díky pomalému uvolňování i prolongovanou účinnost v tkáních mléčné žlázy.
Neomycin je účinný především proti gram-negativním organismům. Neomycin je aminoglycosidové antibiotikum obtížně rozpustné v tucích, které se silně váže na tkáň mléčné žlázy a je velmi málo absorbován do organismu.
Proto rovněž zůstává delší dobu v mléčné žláze a umožňuje prolongovanou dobu účinnosti především proti E. coli.
Jeho synergie s β-lactamovými antibiotiky jako penicilin, a to i proti gram+ bakteriím, je prokázána řadou klinických studií, stejně jako aktivita vůči Staphylococus aureus.
Procaine Benzylpenicilin i Penethamate Hydroiodide jsou účinné především proti gram-pozitivním organismům, jsou v mléčné žláze hydrolyzovány a uvolňují penicilinovou bázi v různých časových úsecích. Tím je zajištěn rychlý nástup účinku i dlouhodobé působení antibiotika.
Nová legislativa mění pravidla hry. Má svá pozitiva i negativa a v zásadě přispívá ke zdraví chovu. Prevencí a včasnou léčbou vhodnými preparáty můžeme zvířatům usnadnit obtížné chvíle.
